Naše děti pilně malují, kreslí, vytváří pod vedením šikovné paní učitelky nebo paní vychovatelky krásné práce, které jsou následně posílány do různých soutěží – např.: „Zámecká maska“ – zámek Slavkov, „Příroda kolem nás“ – NP Podyjí, „Pod hladinou“ – „Voda štětcem a básní“ – povodí Moravy.

Věříme, že se naše podařené práce budou líbit i odborným porotám a získáme nějaké pěkné ocenění.

FOTO

Může žít člověk ve vesmíru? Ano, může…na mezinárodní vesmírné stanici, která obíhá naši planetu Zemi a je nepřetržitě obydlená už přes 20 let. Slouží jako vesmírná laboratoř.

Jak spí astronauti, co jí, pijí, jak se udržují v kondici? A mnoho dalších informací jsme se dozvěděli v mobilním planetáriu, které již podruhé zavítalo k nám do školy. Všichni druháčci byli nadšení. Děti si na závěr vyrobily své rakety. Třeba jednou budeme létat do vesmíru i my.

FOTO

V sobotu 7. 2. 2026 jsme u nás ve škole přivítali budoucí prvňáčky. Pro děti byly připraveny jednoduché a hravé úkoly, při kterých mohly předvést připravenost na školní docházku. Paní učitelky se zaměřily především na komunikaci s dětmi, jejich samostatnost a celkovou školní zralost. Budoucím prvňáčkům přejeme, aby se jim ve škole líbilo. 

Další projekt, do kterého se třída 5. B pustila, byl půlroční a nesl se v duchu udržitelnosti, soběstačnosti a návratu k tradičním dovednostem. Děti si během něj vyzkoušely, že tvořit vlastníma rukama má smysl a že z jednoduchých věcí mohou vzniknout krásné a užitečné výrobky. 

Děvčata se nejprve naučila háčkovat. Každá z nich si postupně uháčkovala maňáska na ruku. Pak přišel další krok – vymyslet scénář pohádky. Nezůstalo ale jen u psaní. Děti si samy vyrobily kulisy a hotovou pohádku zahrály svým mladším spolužákům z 1. ročníku. Radost v očích malých diváků byla tou nejlepší odměnou. 

Téma udržitelnosti se promítlo i do výtvarné části projektu. Žáci recyklovali plátěné tašky a pomocí barev na textil jim vdechli nový život. Každá taška byla originál – stejně jako její autor. 

Před Vánoci se k projektu připojili i další žáci ze čtvrtých a pátých ročníků. Společně si vyzkoušeli výrobu vánočních ozdob z foukaných skleněných kuliček. Samy zakusili, jak se kdysi vyrábělo a tvořilo v domácích manufakturách v Podkrkonoší. Děti tak nahlédly do historie a zjistily, že soběstačnost a rukodělná práce byly dříve přirozenou součástí každodenního života. 

Projekt ukázal, že udržitelnost může být dovedností, postojem i radostí z tvoření, kterou si děti mohou odnést do běžného života.  

Na skvělá umístění našich žáků v okresním kole Pythagoriády úspěšně navázal Dominik Chmelka z 9.A, který zvítězil v okresním kole matematické olympiády a postupuje do krajského kola. Dominikovi děkujeme za skvělou reprezentaci naší školy a držíme mu palce v krajském kole. 

Dne 21. 1. 2026 na naší škole proběhlo školní kolo zeměpisné olympiády.

Do něj byli nominováni vždy 2 - 3 žáci z každé třídy druhého stupně. Letos poprvé vypracovávali zadání, o kterém jsme dopředu nevěděli vůbec nic, bylo sestaveno na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze pro celou Českou republiku. Takže vůbec nebylo jednoduché se na něj dopředu připravit. Test se spustil všem současně a žáci měli 45 minut na jeho vypracování. Přesto si naši žáci vedli skvěle!!!

V kategorii šestých tříd vyhrál Martin Kerber ze 6.A, který z celkových možných 30 bodů dokázal získat bodů 27. Na druhém místě skončil František Nečaský ze 6.B a na třetím Davyd Rjabak, rovněž ze 6.B se shodným počtem bodů 26.

Ze sedmáků se nejlépe vedlo Janu Moltašovi ze 7.B s celkovým počtem bodů 17, dále Vítu Jaromíru Novotnému se 16 body a Václavu Novákovi se 14 body, oba ze třídy 7.A.

Kategorie 8. a 9. ročníku se zúčastnilo celkem 13 žáků. Nejúspěšnějším řešitelem se stal Martin Balada z 9.C s 28 body z 30 možných, na druhém stupínku skončil Jakub Cirkl z 8.C s 27 body a na pomyslné stupně vítězů ještě proklouzla Martina Málková z 9.A se 24 body.

Všem účastníkům děkujeme, úspěšným řešitelům gratulujeme a vítězům jednotlivých kategorií budeme moc držet palce v okresním kole, které proběhne 26. 2. 2026 na Pontassievské 3 ve Znojmě.

Velké gratulace patří žákyni Aničce Svobodové ze sportovní třídy 9. A, která v okresním kole olympiády v českém jazyce vybojovala pro naši školu krásné a velmi cenné 3. místo.

Soutěž tradičně prověřila nejen jazykové znalosti, ale i tvořivost a schopnost práce s textem. Olympiáda se skládala ze dvou částí – jazykové a slohové. V jazykové části museli soutěžící prokázat výbornou orientaci v českém jazyce, jeho pravidlech a souvislostech. Slohová část pak dala prostor fantazii a osobnímu vyjádření.

Tématem letošního ročníku bylo „Co si náš dům bude pamatovat“, které nabídlo široké možnosti uchopení. Anička dokázala zaujmout originálním nápadem, citlivým jazykem i promyšlenou stavbou textu a svým výkonem se tak prosadila mezi nejlepšími mladými češtináři okresu.

Aničce děkujeme za skvělou reprezentaci školy, blahopřejeme k výbornému výsledku a přejeme mnoho dalších studijních i osobních úspěchů 👏📚.

Leden v 5. B se nesl ve znamení projektového vyučování, které ukázalo, jak silné a inspirativní může být učení, když se jednotlivé předměty propojí jedním společným tématem. Tím se tentokrát staly podnebné pásy – a cesta za poznáním vedla doslova od rovníku k pólům. 

Za poznáním do ZOO Brno 

Projekt odstartovala exkurze do ZOO Brno, kde se žáci zúčastnili edukačního programu Od rovníku k pólům. S lektorem si povídali o tom, jak se zvířata přizpůsobují rozmanitým podmínkám života na Zemi, co je to podnebí a počasí a jaké podnebné pásy na naší planetě existují. Při následné procházce areálem se děti seznamovaly se zástupci živočichů z různých koutů světa a získávaly poznatky přímo v terénu – zvíře, které vidíte na vlastní oči, se totiž pamatuje úplně jinak než obrázek v učebnici. 

Učíme se napříč předměty 

Následující den se třída vrátila k tématu ve škole. V předmětu Člověk a jeho svět děti pracovaly s odborným textem a upevňovaly učivo pomocí doplňovaček, křížovek a dalších úloh. Každý si pak vybral konkrétního živočicha, kterého nakreslil, zapsal jeho jméno a váhu – a tím se přirozeně otevřely dveře dalším předmětům. 

V Českém jazyce a komunikaci vznikaly originální příběhy o vybraných zvířatech, do nichž se děti snažily zapojit co nejvíce vyjmenovaných slov. Příběhy nejen četly, ale také nahrály jako audio, připojily fotografii své kresby a vše odeslaly jako přílohu e-mailu – zde se ke slovu dostala Informatika a práce s digitálními technologiemi. 

Ani Matematika nezůstala stranou. V rámci učiva o dělitelnosti žáci zkoumali, kolikrát se váha jejich zvířete vejde do váhy lišky (typického obyvatele lesů mírného pásu), nebo naopak kolikrát se liška „vejde“ do jejich živočicha. Počítání tak dostalo konkrétní a zábavný kontext. 

Co nám projekt dal? 

Na závěr se děti k projektu vrátily v rámci reflexe. Hodnotily, které činnosti jim pomohly učivo nejlépe pochopit a zapamatovat, co je bavilo nejvíce a kde naopak musely překonávat výzvy. Ukázalo se, že propojování předmětů, práce s reálnými příklady a vlastní tvorba mají v učení nezastupitelné místo. 

Projektové vyučování v 5. B tak nebylo jen o podnebných pásech. Bylo především o souvislostech, spolupráci a radosti z objevování, které dětem ukázaly, že svět kolem nás dává smysl – zvlášť když se na něj díváme z více úhlů najednou.